Blog

Ivo Vondrák
22
Kvě

VIZE 2030 hejtmana Ivo Vondráka: Nízkouhlíková ekonomika, chytrá výroba, ale i matematika

Jako západní kultura jsme selhali, když jsme výrobu přesunuli do Číny, stojíme před výzvou, které se říká průmysl 4.0, míní hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Pane hejtmane, kde vidíte Moravskoslezský kraj v roce 2030? Až si za deset let vyjdete na procházku se psem, co uvidíte? 

Všichni chceme, aby byl kraj čistější. Přece jen tady stále přetrvává ekologická zátěž z minulosti. Jsme průmyslový kraj a to se projevuje na našich životech. Dobrou zprávou je, že znečištění klesá. Radikální změna, která by to pomohla zlepšit, podle mě spočívá v úplné změně průmyslové infrastruktury.

Pevně věřím, že za deset let tady už nebudou kouřící komíny a znečišťující zdroje, ale že pojedeme na principu nízkouhlíkové ekonomiky. Nebude to nic jednoduchého. Proto jsem rád, že i Liberty má snahu přijít se zelenou ocelí, jak jí říkají.

Vidím tady obrovský potenciál technologických firem. V posledních dvou měsících jsme si kvůli koronaviru všimli, že najednou v Česku chybí výrobní kapacity. Tady ty výrobní kapacity jsou. Tady lidé ještě umí vyrábět a jde jen o to, aby se vyrábělo tak, že to skutečně nebude znečišťovat ovzduší a bude to postaveno na čistých technologiích.

Věřím, že budeme žít v ekologicky úplně jiném prostředí. Ekologie je ale produktem změny ekonomiky. Právě změna ekonomiky povede ke změně znečišťování i u nás.

Až se tedy projdu se psem, pevně věřím, že ho potom večer nebudu muset koupat a že nebude smrdět kouřem.

Dlouho jste byl rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Když se tam podíváte za deset let, jaké chcete vidět změny?

Změny už se dějí. Stojíme před výzvou, které se říká průmysl 4.0. Hovoří se o digitalizaci. Spousta lidí to používá jako zaklínadlo, ale málokdo to skutečně umí dělat. Je to soubor věcí, které musíme dělat, a proto je potřeba lidi vzdělat. Přechod na novou ekonomiku znamená, že musíme začít u výuky.

Chceme, aby naše střední školy spolupracovaly s vysokými školami. Chceme, aby vysokoškolští profesoři trochu pomáhali s výukou na střední škole, aby vzdělávali učitele, aby učili ty nejnovější věci. Máme tady témata jako virtuální realita, 3D tisk, digitální komunikace, které je potřeba realizovat.

Je tady jedna věc, se kterou se potýkám a nejsem schopen se s ní smířit. Nedefinujeme matematiku jako nutný předpoklad. Není to jenom o maturitní zkoušce. Je to symbolika, že na matematice nechceme trvat. Pravda je taková, že budoucnost této země bude stát na chytrých lidech a chytrých technologiích. Ty se bez matematiky neobejdou. Výběr mezi matematikou a cizím jazykem mi připadá hloupý. Matematika je do budoucna klíčová znalost, ať už ji budete používat, nebo ne. Cizí jazyk je nutný, ale vždy se ho naučíte.

Většinu našich členů tvoří menší podnikatelé a živnostníci. Co byste jim doporučil? Jak se mají připravit na novou dekádu, jaké trendy se budou prosazovat?

Já jsem zastánce malých a středních podniků. Snažíme se je podporovat, v rámci restartu na to chystáme podpůrné projekty. Myslím si, že dobře ví, co je potřeba udělat. Trendem bude individualizace nabídek a služeb. Lidi budou kupovat věci vyrobené na míru.

Obrovský potenciál je v trendech, které už jsem zmínil – digitalizace, 3D tisk, robotizace, průmysl 4.0, umělá inteligence. Oblasti, které by se stálo za to věnovat a kterou budeme chtít podpořit, je biomedicína.

Poslední měsíce ukázaly, jak je celá západní kultura zoufale neschopná reagovat na dění kolem koronaviru. Vemte si, že Francie v Číně objednala miliardu roušek, protože si je nebyla schopna sama vyrobit. Spoustu výroby jsme exportovali do Číny, protože se nám zdála příliš nákladná. Čína ale přestává být levná. A horší je, že jsme zapomněli ty věci vyrábět.

Když z řetězce vyndáte výrobu a dáte ji jinam, nefunguje to. Teď se to ukazuje. Můžete mít geniální myšlenky, ale když nemáte co prodávat, dostáváte se do situace, kdy jste skutečně ve stavu nouze.

Propojení chytré výroby s vývojem a výzkumem, marketingem a prodejem, to je něco, kde má náš kraj potenciál. Firmy by neměly vzdávat výrobu. Klidně ať toho vyrábí méně a kvalitněji. Bude to třeba dražší, ale začíná tady být skutečně hlad po kvalitě.

Probrali jsme školství a podnikání. Co místní samospráva? Co byste doporučil starostům, kam by se měly posouvat obce?

Musíme se domluvit na tom, že stát může být zajímavý investor. Mikroekonomika obcí má velký potenciál třeba v případě cirkulární ekonomiky, to znamená zpracování odpadu a jeho energetického využití.

V tomhle směru by se měla hledat společná cesta. Krajská samospráva se připraví to koordinovat, vytvoří prostředí k tomu, aby si několik obcí domluvilo třeba s městem jakýsi distribuovaný zdroj energie nebo nástroj, jak likvidovat odpady. Není to o jednom velkém podniku, ale o rovnoměrně rozložených malých a středních podnicích, které spolupracují se samosprávou a vytváří celou řadu řešení.

Je tady třeba obrovská příležitost pro samosprávy domluvit se s technologickými firmami a roztáhnout po obcích optiku. Jinak nám ta digitální ekonomika fungovat nebude.

Trend je takový, že každý si to dělá sám, protože nemá pocit, že se může domluvit s ostatními. Jako kraj chceme podporovat spojení velkých a malých zdrojů do systému investování, který bude zajišťovat služby, jaké potřebujeme.

Co nám ukázala koronavirová krize?

Krize ukázala, že náš kraj má své kouzlo. Jsem pyšný, že máme kraj razovity. Stálo by za to tohle ukázat, aby se lidé vrátili.

Já jsem zapřísáhlý odpůrce centralismu. Krásně to funguje ve Spojených státech, kde je správní centrum skutečně správním centrem, ale to neznamená, že by v něm všichni chtěli žít. Lidé chtějí žít i jinde. Jde o to, aby i jinde měli ideální podmínky pro život. Spojené státy jsou velkou zemí, tady to nebude tak jednoduché, ale lidé by se určitě neměli upínat k tomu, že jejich cílem je odstěhovat se do Prahy. To je špatně.

Nemyslím tím teď nutně diverzifikaci správní, že by tady mělo být nějaké ministerstvo. Jde o to, abychom tady měli kulturní centrum, intelektuální centrum, sportovní centrum. Pak budu spokojený.

Kde vidíte sám sebe za deset let?

Do důchodu nechci. Z pozice vědce a pedagoga jsem se dostal do pozice jakéhosi lídra a dokud mají lidé pocit, že mě za toho lídra chtějí mít, tak jím budu. Pokud ne, tak se vrátím k vědě a studentům. Rád věci měním, rád je připravuji. Považuji se víc za architekta než za politika. Myslím tím architekta rozvoje regionu. Pokud do toho budu moci mluvit, tak budu jedině rád.

Chcete do toho mluvit z našeho kraje, nebo z Prahy na nějakých jiných postech?

Narovinu musím říct, že mě ta nejvyšší politika dost zrazuje. Nemám pocit, že je racionální. Těžko hledat třeba v parlamentu, kde sedí dvě stě lidí, racionální snahu něco vyřešit. Tady mě to naplňuje mnohem víc než centrální politika, ale nikdy neříkej nikdy. Určitě by musela mít jinou dimenzi, a to využívat zdravý rozum a nepolitikařit, abych do ní chtěl vstoupit. Politikaření je dnes devadesát procent politiky a to mi nehoví.


VIZE 2030: Kde vidíš Moravskoslezský kraj v roce 2030?


Chceš zůstat v kontaktu a nepřijít o další vize?

Jednou za čas Ti je pošleme e-mailem: